Nejprodávanější produkty

Slevy

Úpravy kovových nálezů

 

Tento článek Vás seznámí, jak nakládat s nálezy, jež nechcete nijak poškodit, ale potřebujete je uvést do stavu, který nedovolí postupovat dalšímu znehodnocování.

Často bývají nalezené předměty zachvácené korozí. Koroze kovu je způsobena chemickou nebo elektrochemickou činností okolního prostředí. Kov se znehodnocuje, mění se v oxid, hydroxid, nebo i v jiné sloučeniny podle prostředí, kde se předmět nacházel. Pokud naleznete předmět, který je zkorodovaný Vaším prvním úkolem je dobře odhadnout stav předmětu a zvolit správný pracovní postup. Nejdříve odstraňte všechny agresivní látky. V dřívějších dobách používali kováři 3 % roztok kyseliny citronové, ve kterém předmět namáčeli a pomocí drátěného kartáče odrezovali. Jiný způsob byl odrezování ohněm a máčení ve vodě, což však mohlo způsobit značnou deformaci předmětu. Dnes už se tyto zastaralé metody nepoužívají pro jejich nevhodnost. Pro moderní způsob odrezování volíme chemickou cestu. A to sice s pomocí kyseliny fosforečné. Účinnost tohoto roztoku je dána množstvím této kyseliny a druh roztoku se volí podle rozsahu zachvácení předmětu korozí.

 

Pro malé poškození volíme tento roztok:

1 l vody

15 g kyseliny fosforečné (koncentrované)

4 g butylalkoholu

 

Odrezovač naneseme na předmět a necháme oschnout. Poté předmět okartáčujeme.

 

Pro větší poškození připravíme silnější roztok:

680 ml vody

160 ml ethylalkoholu

60 g emulgátoru (Dubasol)

 

Roztok promícháme a přidáme 200 g koncentrované kyseliny fosforečné. I tento roztok lehce naneseme na povrch předmětu a to tyk dlouho než se všechen rez rozpustí. Pak předmět omyjeme a osušíme.

Odrezený předmět můžeme ihned pasivovat lázní:

60 g taninu

200 g amoniaku (koncentrovaného)

780 ml vody

Po pasivaci předmět otřeme a osušíme např. fénem.

 

Silnější roztok pro odrezení je ve složení:

1 l vody

6 g dusičnanu draselného

3 g kysličníku chromového

285 g kyseliny fosforečné (koncentrované)

12 g kyseliny vinné

8 g fosforečnanu zinečnatého

3 g thiomočoviny

 

Poté, co se  nám vše rozpustí přidáme 6 g izopropylalkoholu. Tímto roztokem předmět zároveň odmastíme a očištěné plochy jsou pasivovány. Tato lázeň musí mít teplotu 60 až 80 °C. Po odrezení předmět opláchneme vodou a osušíme.

 

Pokud vlastníme předmět a chceme zabránit jeho korozi, můžeme využít proces fosfatizace.

Tato fosfátovaní lázeň obsahuje:

1 l vody

2 g kyseliny fosforečné

2 g chloridu železitého

Lázeň by měla mít teplotu 90 až 95 °C. Předmět na několik minut ponoříme, povyjmutí opláchneme vodou a sušíme horkým vzduchem.

 

Další úpravou kovu je chromátování.

Lázeň připravíme takto:

1 l vody

2 g kysličníku chromového

Teplota vody je 90 °C. Pracujeme podobně jako u předešlého procesu.

 

K povrchové úpravě a ochraně ocelových předmětů využíváme také tanátování. Tento způsob volíme tehdy, když je předmět kombinován s jinými materiály (dřevo atd.)

Tanátovací roztok je složen z:

1 l vody

80 g taninu

180 g amoniaku (koncentrovaného)

Nanášíme v tenkých vrstvách. Nutný pro vznik tanátového povrchu je vzdušný kyslík.

 

Pokud nalezneme předmět bohatě zdobený rytinami, zlacením, leptáním apod., tak první očištění provedeme mýdlovou vodou.

 

Není- li koroze hluboká můžeme se pokusit rez odstranit čistící pastou.

Smícháme:

36 g talového oleje

36 g terpentýnu

38 g amoniaku

360 ml vody

Tento roztok smícháme se směsí:

120 g uhličitanu vápenatého

200 g jemného siliciumkarbidu č. 300

120 g jemně mletého skelného prášku

80 g práškového grafitu

 

Z tohoto spojení nám vznikne pastovitá hmota bez hrudek a tuhých částí, která má velmi dobré čistící vlastnosti.

 

 

Poslední úpravou při restauraci je povlečení povrchu včelím voskem a následné vyleštění.